Švédský vynálezce a chemik Alfred Nobel (1833–1896) nashromáždil rychle velké bohatství díky tomu, že vynalezl dynamit, který nechal patentovat roku 1867. Ve své závěti stanovil, že jeho majetek má „tvořit fond a že z něj plynoucí úroky budou udělovány jako zvláštní cena (Nobelova cena od roku 1901) těm, kteří v uplynulém roce přinesli lidstvu největší prospěch“, a sice rozdělením úroků na stejné díly pro všechny oceněné, kteří byli činní v následujících pěti oblastech: fyzika, chemie, filozofie nebo lékařství, literatura a mír.
Tehdy se zřejmě ještě nepředpokládalo, jak dalece ovlivní Dopplerův objev vývoj právě těchto pěti oblastí: Do dnešní doby bylo uděleno 24 Nobelových cen vědcům, kteří své poznatky odvodili jedině z podstaty Dopplerova jevu.
Timeline
Prokázání Dopplerova jevu v kanálových paprscích a štěpení spektrálních čar v elektrickém poli
Johannes Stark (1874–1957, Německo)
Odůvodnění udělení ceny: „za objev Dopplerova jevu v kanálových paprscích a štěpení spektrálních čar v elektrickém poli (Starkův jev)
Tento německý fyzik objevil optický Dopplerův jev v kanálových paprscích již roku 1905: Starkovi se podařilo experimentálně prokázat Dopplerovu hypotézu, že pohyb zdroje světla ovlivňuje vyzařovanou frekvenci.
Zkoumání absorpce jaderné rezonance u záření gama – Mössbauerův jev
Rudolf L. Mößbauer (1929–2011, Německo)
Odůvodnění udělení ceny: „za výzkum rezonanční absorpce gama záření a jeho s tímto spojený objev, který nese označení Mössbauerův jev“
Rodák z Mnichova – ve svých 32 letech tehdy nejmladší nositel Nobelovy ceny – objevil kromě jiného následující fenomén: Je-li jádro atomu částí krystalu, chová se absorpčně jinak, než je-li ve volném stavu, a jádro vytváří při zohlednění posunu frekvence podle Dopplera jinou spektrální linii.
Přínos pro vývoj laserové spektroskopie
Nicolaas Bloembergen (* 1920, USA – nar. v Nizozemsku) a Arthur Leonard Schawlow (1920–1999, USA)
Odůvodnění udělení ceny: „za jejich přínos pro vývoj laserové spektroskopie“
Vývoj metody iontové pasti
Wolfgang Paul (1913–1993, Německo) a Hans Georg Dehmelt (1922 – 2017, USA – nar. v Německu)
Odůvodnění udělení ceny: „za vývoj metody iontové pasti“
Výzkum v oblasti ochlazování a zachytávání atomů pomocí laserových svazků
Steven Chu (* 1948, USA), Claude Cohen-Tannoudji (* 1933, Francie – nar. v Alžírsku) a William Daniel Phillips (* 1948, USA)
Odůvodnění udělení ceny: „za jejich výzkum v oblasti ochlazování a zachytávání atomů pomocí laserových svazků“
Foto: Claude Cohen-Tannoudji (2007), Amir Bernat – I phtographed., GFDL, Link
Vyrobení Boseho-Einsteinova kondenzátu v ředěných plynech z alkalických atomů a rané základní studie o vlastnostech kondenzátů
Eric Allin Cornell (* 1961, USA), Wolfgang Ketterle (* 1957, Německo) und Carl Edwin Wieman (* 1951, Německo)
Odůvodnění udělení ceny: „za vyrobení Boseho-Einsteinova kondenzátu v ředěných plynech z alkalických atomů a za rané základní studie o vlastnostech kondenzátů“
Foto: Eric Allin Cornell, Betsythedevine – Vlastní dílo, CC-BY-SA 4.0, Link
Foto: Wolfgang Ketterle, Kzirkel – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Link
Přínos v oblasti extrémně přesné spektroskopie na bázi laseru včetně formy tzv. optických frekvenčních hřebenů
John Lewis Hall (* 1934, USA) a Theodor Hänsch (* 1941, Německo)
Odůvodnění udělení ceny: „za přínos v oblasti vývoje extrémně přesné spektroskopie na bázi laseru včetně formy optických frekvenčních hřebenů“
Foto: Theodor Hänsch | Autorství nebylo uvedeno ve strojově čitelné podobě. Za autora je považován Blinking Spirit (na základě údajů vlastníka práv). – Autorství nebylo uvedeno ve strojově čitelné podobě. Lze vycházet z toho, že se jedná o vlastní dílo (na základě údajů vlastníka práv)., CC BY-SA 3.0, Link
Výzkum reliktního záření
John Cromwell Mather (* 1946, USA) a George Smoot (* 1945, USA)
Odůvodnění udělení ceny: „za výzkum v oblasti kosmického mikrovlnného pozadí“
Foto: George Smoot, Nomo michael hoefner http://www.zwo5.de – vlastní dílo, CC BY 3.0, Link
Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov
Saul Perlmutter (* 1959, USA), Brian P. Schmidt (* 1967, USA) a Adam Riess (* 1969, USA)
Odůvodnění udělení ceny: „za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pozorováním vzdálených supernov“
Foto: Saul Perlmutter von Holger Motzkau, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0), CC BY-SA 3.0, Link
Foto: Brian P. Schmidt von Tim Wetherell – photo taken by Tim Wetherell, CC BY-SA 3.0, Link
Foto: Adam Riess von Holger Motzkau, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0), CC BY-SA 3.0, Link
Objev první exoplanety a průlomové poznatky v kosmologii
Michel Mayor (* 1942, Švýcarsko), Didier Queloz (* 1966, Švýcarsko)
Odůvodnění udělení ceny: „za objev extrasolární planety obíhající hvězdu podobající se Slunci“
Foto (vlevo): European Southern Observatory, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-2.0), CC BY-SA 2.0, Link
.jpg){kind=link}
Foto (vpravo): M.McCaughrean (ESA)/ESO, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-4.0), CC BY-SA 4.0, Link
.jpg){kind=link}
Výzkum v oblasti černých děr a objev supermasivního kompaktního objektu v centru naší galaxie
Roger Penrose (* 1931, Velká Británie)
Odůvodnění udělení ceny: „za objev, že je vznik černých děr predikcí všeobecné teorie relativity“
Andrea Ghez (* 1965, USA) und Reinhard Genzel (* 1952, Německo)
Odůvodnění udělení ceny: „za objev supermasivního kompaktního objektu v centru naší galaxie“
https://www.nobelprize.org/prizes/physics/2020/advanced-information/
https://www.christian-doppler.net/cs/thema/astronomie/
Foto (Penrose): Wikipedia/Wikimedia Commons CC BY 3.0 Link
Foto (Ghez): zimbio.com, Link
Foto (Genzel): Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-bCC BY 3.0), Link
